Ohlédnutí se za ekonomickými událostmi 30. týdne

Je neděle večer, a tedy je čas ohlédnout se významnými ekonomickými událostmi uplymulého týdne s cílem přinést podněty k zamyšlení. Rozhodně se nepouštím do politických ani ekonomických analýz a investičních doporučení

Nejdůležitější domácí událostí v ekonomice za mne bylo schválení novely státního rozpočtu se schodkem 330 miliard Kč. Znamená to, že tempo zadlužování českého státu nezpomaluje. Stát v prvním pololetí meziročně zvýšil investice o 14% proti stejnému období v roce 2021, takže (pokud stát udrží v investicích stejný trend) většina navýšení schodku neskončí ve spotřebě, ale v státních investicích.  To by znamenalo, že schodek alespoň neskončí plně ve spotřebě a tedy příliš nepřispěje k inflaci. 

Jiný pohled na deficit státního rozpočtu přináší ve svém článku Lukáš Kovada -http://www.lukaskovanda.cz/proc-vlada-vzdala-hledani-uspor-v-rozpoctu/. Článek mimo jiné dokládá, že jediný, komu s inflací klesají dluhy, je stát. Díky inflaci se zvyšuje výběr DPH i mzdové odvody. Zároveň vlivem inflace klesá poměr schodku vůči DPH. 

Naši ekonomiku stále zatěžuje velmi pomalé zotavení z pandemického poklesu v letech 2020 a 2021. S naším restartem jsme pátá nejpomalejší země evropské unie (po Itálii, Španělsku, Portugalsku a Rakousku), a stále jsme ještě nedosáhli hodnoty HDP z roku 2019. Jedním z hlavních důvodů je podle analytiků společnosti Moore Czech republic i podle Davida Navrátila  (hlavního ekonoma České spořitelny) chaotický přístup předchozí vlády k poskytování pomoci podnikům v době pandemie. Pomoc byla směřována zejména k udržení zaměstnanosti, což nepomohlo přehřátému trhu práce, a neočistilo ekonomiku od přežívajících firem s velmi nízkou produktivitou. V tomto bodě nás pan Navrátil přirovnává k Dánsku, kde během pandemie státní investice (jakožto důležitý motor ekonomiky) vzrostly, kdežto u nás klesly (a tedy více peněz, které stát vydal na záchranu ekonomiky, skončilo ve spotřebě).

I přes všechny tyto negativní vlivy si česká ekonomika udržela i ve druhém čtvrtletí mezikvartální růst, a to o 0,2% (meziročně o 3,6%). Růst tak předčil očekávání analytiků, kteří očekávali mezikvartální pokles. V tomto ohledu jsme dopadli lépe než Německo, jehož HDP mezikvartálně stagnovalo, a meziročně vzrostlo o 1,4%. Ještě hůře na tom je americká ekonomika, jejíž HDP se již podruhé mezikvartálně propadlo - tentokrát o 0,9%. 

V Německu mimo jiné roste nezaměstnanost spolu s inflací - ta v červenci dosáhla meziroční hodnoty 8,5%. Německo tak pomalu začíná naplňovat scénář stagflace - ekonomické stagnace provázené vysokou inflací. Pro nás je tato situace varující, neboť Německo je jedním z největších cílových trhů našeho exportu. Situace v Německu velmi pravděpodobně ovlivní i situaci u nás. 

Nejen v médiích se čím dále více mluví o nadcházející recesi. Ta by podle určitých kritérií již měla nastat ve Spojených státech (dva kvartály po sobě poklesl HDP), ale v USA mají pro definici recese kritérium, které v sobě zahrnuje i sílu pracovního trhu. Ten je stále v dobré kondici - poklesl týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, i počet pokračujících žádostí o podporu. Tomu i odpovídá meziměsíční růst příjmů v červnu o 0,6%.  Poměrně důležitým signálem nastupující recese ale může být údaj společnosti Netflix, které v období mezi dubnem a červnem přestal platit asi 1 milion uživatelů. Jedná se o signál, že spotřebitelé snižují konzumaci “luxusních” (= ne nezbytně potřených) produktů a služeb. 

Nečekaně poklesla i aktivita v čínském průmyslu (měřeno tzv. indexem nákupních manažerů PMI, který se v červenci propadl pod 50 bodů). 

V obavách z recese se částečně nesla i středeční tisková konference guvernéra americké centrální banky (FED) Jerome Powella, který uvedl, že další zvyšování sazeb bude záviset na konkrétních ekonomických údajích. Trh toto vyjádření přečetl tak, že červencové zvednutí základní sazby o 0,75% je možná na delší dobu poslední razantní krok FEDu. I na základě tohoto vyjádření se trhy vrátily k růstu. 

Před přehnaným optimismem vycházejícím ze současného růstu akciových trhů ale varují stratégové společnosti Bernstein i Tracie McMillon (vedoucí globální strategie alokace aktiv ve společnosti Wells Fargo). Podle nich pokles akciového trhu ještě nedosáhl dna, ajeho současný růst by neměl být přeceňován. 

Hypoteční trh v Čechách zpomaluje. Důkazem je, že v prvním pololetí letošního roku bylo poskytnuto o 37% méně nových hypoték, než ve stejném období roku 2021, a v měsíčních objemech se postupně vracíme na úroveň roku 2019. Podle serveru Hypoindex společnosti Fincetrum, je průměrná aktuální hypotéční sazba 6,24%. Zda se tyto změny podepíší na cenách nemovitostí, uvidíme v nadcházejících měsících. Každopádně se ceny za metr čtvereční v Praze ve druhém čtvrtletí zastavily (na více než 145 tisících Kč)