Co zásadního se v ekonomice stalo v 45. týdnu

Analytici mění názor - recese eurozóny podle nich nebude až tak mírná, jak před nedávnem tvrdili. Zastaví FED zvyšování úrokových sazbe? Co nás čeká v nemivotostech?

Končící týden byl chudší na makroekonomické údaje a tím pádem byl pohyb na akciových trzích (Dow Jones se pohnul o -0,01%, S&P o -0,69% a jen technologický index NASDAQ poklesl o 1,57%).

Průmysl eurozóny vykázal v září velmi silný růst - průmyslová produkce meziměsíčně vzrostla o 0,9% (očekávání 0,5%). Pokud bychom použili paralelu se Spojenými státy, dává silný průmysl Evropské centrální bance větší prostor pro zvyšování úrokových sazeb k tlumení inflace (ta byla v říjnu rekordní - 10,9% - nejvyšší od vzniku společné evropské měny před více než 20 lety). ECB je při zvyšování sazeb více limitována zadlužením některých členských států (Itálie, Řecko, ….), jimž rostoucí sazby výrazně prodražují obsluhu státního dluhu (a tím snižují prostor pro státní investice a zvyšují tlak na další zdaňování obyvatel, které je již nyní velmi vysoké). 

To, že sazby v eurozóně dál porostou, potvrdila ve svém projevu na bankovním fóru šéfka ECB Christine Lagardeová. Podle paní Lagardeovébude ECB muset v rámci boje proti inflaci zvýšit úrokové sazby až na úrovně, kdy nejenže přestanou stimulovat hospodářský růst, ale budou ho naopak brzdit. 

To potvrzuje průzkum agentury Bloomberg, podle nějž ekonomové předních světových bank (například Morgan Stanley) předpovídají, že eurozóna v příštích měsících vstoupí do hospodářské recese, která NEbude mírná. Je zajímavé sledovat, jak se názory expertů v médiích postupně vyvíjejí - od (nemístného) optimismu k realitě. Stejný trend jsme mohli sledovat na téma inflace, a nebo i jak moc tuhá zima nás čeká (aneb jak moc se budeme muset uskromnit bez ruského plynu). Toto postupné dávkování pravdy mi připomíná teorii (nikdy jsem nezkoušel), podle které žába vhozená do horké vody vyskočí ven, ale žába, které vodu postupně ohříváme, si rozdílu nevšimne, a uvaří se.

Christine Lagardeová rovněž varovala před plošnými a dlouhotrvajícími dotacemi na energie udržující stávající životní úroveň. Jinými slovy - bez uskromnění se inflace nezbavíme.

Minulý týden trhy zajásaly nad poklesem americké inflace, který byl vyšší, než se čekalo (pokles na 7,7% místo očekávaných 7,9%). Toto nadšení tento týden tlumili představitelé FEDu při různých příležitostech. 

Ve čtvrtek zchladil nadšení trhů guvernér St. Louse FEDu James Bullard, který uvedl, že sazby mohou vzrůst až k 7%. 

V pátek se guvernérka bostonského FEDu Susan Collins vyjádřila, že další zvyšování sazeb o 0,75% v prosinci není rozhodně vyloučené, neboť cílem FEDu je snížit inflaci, a k tomu vede cesta přes ochlazené trhu práce tím i poptávky.

Zpomalení ekonomiky a ochlazení trhu práce - nárůst nezaměstnanosti na 4,5 - 5% si přeje i guvernérka sanfanciského FEDu Mary Dalyová. 

Důvodem pro takto jednotný postup jednotlivých guvernérů FEDu je patrně mimo jiné i skutečnost, že americká inflační očekávání na rok 2023 po třech měsících poklesu v říjnu znovu vzrostla a to na 5,9%. Ani poslední kvartální výsledky největšího amerického maloobchodního řetězce - společnosti Wallmart - neukazují, že by spotřeba amerických domácností klesla (Wallmart překonal jak odhad tržeb tak i ziskovosti).

U nás stojí jistě za pozornost informace o hospodaření systému důchovodého pojištění. Z ní mimo jiné vyplývá, že v říjnu dosáhl kumulovaný schodek (od začátku roku) hodnoty 21,3 miliardy korun, což je třetí nejhorší výsledek za posledních 10 let (nepočítám COVIDový rok 2020, kdy byly příjmy z daní uměle snížené). Fond hospodařil ziskově za posledních 20 let pouze 6x. Vzhledem ke stárnutí české populace schodek bez dalších opatření poroste. Možná opatření jsou buď zvýšení příjmů fondu prostřednictvím zvýšených daní, nebo snížením výdajů přesunutím odpovědnosti za zabezpečením se na stáří na občany. A jak tomu občas u nás bývá, možná si stát zvolí obě volby naráz.

Podle  České bankovní asociace (ČBA) se objem nových hypoték v říjnu pohyboval na stejné úrovni jako v září - na 6 miliardách korun, čistě nové hypotéky (bez refinancování) ještě o miliardu nižší. I proti letošnímu jaru (kdy již hypoteční trh klesal) se jedná o pokles o více než 50%. Navíc se i snížila průměrná velikost hypotéky, což může ukazovat na to, že hypotéku si ve velké míře vzali lidé, kteří již mají rozestavěnou nemovitost, a díky nárůstu cen stavebních materiálů potřebují její dokončení profinancovat. Průměrná úroková sazba nových hypoték dosáhla úrovně 5,86%. To mnohé vysvětluje - mohou být buď levné nemovitosti a drahé hypotéky, nebo levné hypotéky a drahé nemovitosti. Souběh drahých hypoték i nemovitostí je nereálný, a dříve či později musí jenda z veličin klesnout. Osobně se domnívám, že to budou spíše ceny nemovitostí. Nic na tom nezmění, že za poslední rok vzrosla cena stavebních materiálů (meziroční růst v říjnu o 17,6%), tržní cenu určuje trh, nikoliv náklad na výrobu. Při tomto trendu bych byl opatrný ohledně investic do nemovitostních fondů (pokud se výše zadlužení pohybuje kolem aktuální ceny vlastněných nemovitostí) či dluhopisů developerů. 

Zpomalení stavební výroby by nám - majitelům domků, chat a chalup mohlo nakonec pomoci při shánění kvalifikovaných zedníků, klempířů, obkladačů a dalších profesí, jejichž dovednosti se nyní musíme čas od času učit, pokud chceme naše nemovitosti udržovat a zvelebovat.