Jsou zprávy o poklesu průmyslové produkce skuttečně negativním překvapením? A je inflace opravdu definitivně na ústupu?
V končícím týdnu mě nejvíce překvapily komentáře mnohých analytiků k měsíčním údajům o vývoji zejména evropských ekonomik. Minimálně výroba v těchto ekonomikách vykazuje značný útlum. Tento trend je v mnohých médiích komentován jako zklamání či negativní překvapení. Na vývoji však nic překvapivého není. Pokud se zejména v COVIDu vytisklo ohromné množství peněz, nebylo přece překvapivé, že přišla inflace. A pokud zvedáme úrokové sazby, abychom inflaci zastavili, cesta k cíli vede přes pokles ekonomické aktivity (tedy pokles výroby, služeb, růst nezaměstnanosti). To jsou bohužel neodmyslitelné atributy boje s inflací.
Pokles výroby, HDP, či růst nezaměstnanosti se zatím vyhýbá americké ekonomice. Vysoký růst HDP a nízká nezaměstnanost (vedoucí k rychlému růstu mezd) však mohou v USA nastartovat druhou vlnu inflace. Podrobně se tímto tématem zabývá Timur Bortov v článku “Druhá vlna inflace je za rojem” (https://www.kurzy.cz/zpravy/740907-druha-vlna-inflace-je-za-rohem/#utm_medium=email&utm_source=email_2)
Naše ekonomika již brzdí (výroba klesá - viz dále), ale máme stáje velmi nízkou nezaměstnanost (3,6% na konci srpna je stále nejnižší nezaměstnanost v celé evropské unii), a i proto se představitelé ČNB zatím do snižování sazeb příliš nehrnou. Vyplývá to mimo jiné z rozhovoru, který pro CNN News poskytl Jan Procházka, člen bankovní rady. Z rozhovoru mimo jiné plyne, že inflační nálož (zejména v jádrové složce) je stále obrovská..To znamená, že sazby budou muset zůstat na vyšší hodnotě. V rozhovoru Jan Procházka připustil, že hypotéky v čase zlevní, ale nelze podle něj očekávat, že se ještě někdy vrátí pod 2% (celý rozhovor nahttps://cnn.iprima.cz/hypoteky-jsou-seredne-drahe-nyni-bych-si-ji-nebral-rekl-kovanda-zlevneni-az-za-dva-roky-411416)
To, že naše ekonomika zpomaluje, nejlépe dokládají data o poklesu výroby - průmyslová produkce v červenci meziročně reálně klesla o 2,8 %. Meziměsíčně byla nižší o 2,6 %. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 3,0 %. Stavební produkce v červenci meziročně klesla o 2,1 %, meziměsíčně byla nižší o 3,8 %. Ani výhled do blízké budoucnosti není příliš optimistický, jelikož se index nákupních manažerů (předstihový ukazatel indikující další vývoj průmyslu) pohybuje stále hluboko pod 50 body (srpen - 42,9 bodů), což značí další “smršťování” průmyslu. A zde je vidět stále přetrvávající inflační tlak v podobě silného trhu práce - i při těchto poklesech vzrostla v průmyslu průměrná mzda meziročně o 9,5%.
V sousedním Německu poklesla průmyslová produkce za červenec meziměsíčně o 0,8%, a o 2,1% meziročně.
Ani v celé eurozóně není trend jiný. Souhrnný index výstupu HCOB PMI v srpnu podle zpřesněných údajů dále klesl, a to na 46,7. Jedná se o nejhorší výsledek za posledních 33 měsíců (tj. od pandemického listopadu 2020). Jde o už třetí hodnotu pod 50 v řadě, což naznačuje výraznou hrozbu mezičtvrtletního poklesu HDP ve třetím čtvrtletí.
V pozadí těchto údajůl je největší pokles nových zakázek od druhé půlky roku 2020. Trochu nečekaně se (poprvé od září 2022) v dotazníkovém šetření zrychlil růst cen vstupů, což může vyústit v pozdější obnovení růstu spotřebitelských cen.
Ve čtvrtek byly zveřejněny údaje z amerického trhu práce. První žádosti o podporu v nezaměstnanosti dosáhly 216 000 , (očekávání: 234 000 minulý týden 228 000). Pokračující žádosti o dávky v nezaměstnanosti dosáhly 1 679 000 , při očekávání 1 719 000, přičemž minulý týden bylo zveřejněno 1 725 000. Americký trh práce zůstává nadále robustní, a může se tedy naplnit scénář obnovení růstu inflace zmiňovaný na začátku těchto zpráv
Z tohoto pohledu je zpomalování ekonomik v Evropě menším zlem, Otázkou však je, zda Spojené státy svou případnou novou inflaci nevyvezou i do Evropy.
