Ekonomické události 38. týdne

Americká centrální banka sice sazby zatím dále nezvýšila, ale ukázala výhled na tempo snižování sazeb do roku 2026. Jde o bolestivou odvykačku od nízkých úroků a tedy levných půjček, na které si celý vyspělý svět zvykl 

Za mne bylo nejdůležitější událostí končícího týdne zasedání americké centrální banky (FED). A to proto, že Spojené státy jsou stále největší ekonomikou světa, ovlivňující přinejmenším ekonomiky “západního světa”, dolar je rezervní měnou v níž se naceňuje většina komodit, a většina akciových investorů investuje i do amerických společností.

Den před tiskovou konferencí guvernéra FEDu J. Powella vystoupil generální ředitel největší investiční banky na světě JP Morgan (a jedné ze zakládajících bank FEDu) Jamie Dimon. Podle něj bude muset FED v nadcházejících měsících pokračovat ve zvyšování základní úrokové sazby, aby byl schopen bojovat s přetrvávající inflací. 

Americká centrální banka sice ponechala úroky dle očekávání beze změny, avšak nevyloučila ještě jedno zvednutí sazeb do konce tohoto roku. FED navíc představil jestřábí prognózu potvrzující nad očekávání větší sílu americké ekonomiky. Ta je zároveň spjata s perzistentními inflačními tlaky, a tedy i potřebou vyšších úroků po delší dobu. 

Revize růstu pro letošní rok ukázala výrazný posun HDP z 1 % na 2,1 % a v příštím roce z 1,1 % na 1,5 %. Míra nezaměstnanosti je očekávána nižší, přičemž v letech 2024 až 2026 by měla přesáhnout odhadovanou dlouhodobou přirozenou míru nezaměstnanosti na 4 % o pouhou desetinu procentního bodu (což je pro boj s inflací málo). Tento růst ekonomiky má silný inflační náboj, a proto FED zvýšil odhad výše a trvání inflace nad 2% do roku 2025. Tomu odpovídá i pomalejší snižování úrokových sazeb. V roce 2024 by se sazby měly snížit po pouhých 0,5% na 5,1% a v roce 2025 na 3,9%. V roce 2026 Fed čeká sazby na 2,9 %, což je stále o čtyři desetiny procentního bodu více než odhadovaná neutrální sazby na 2,5 %.

Toto pomalejší snižování sazeb bude představovat bolestivou odvykací kůru ze závislosti na nízkých sazbách z poslední dekády. Tato “odvykačka” se dotkne nemovitostí, akcií, i spotřeby domácností. 

Poměrně detailní odhady FEDu jsou taktéž poněkud v kontrastu s odhady naší ČNB, která očekává pokles inflace na 2% již příští rok (a to Spojené státy neřeší problém směnného kurzu k měně, v níž se obchodují strategické komodity jako je například ropa) - vice-guvernér ČNB Jan Frait v rozhovoru pro agenturu Bloomberg sdělil, že ČNB může zvažovat první snížení repo sazby už letos, nicméně snižování této sazby bude nejspíš pomalejší, než čeká trh.

Když už jsem se dotkl ropy, její cena pomalu míří k 100 USD/barel, To je cena, která by citelně zkomplikovala další boj s inflací. "Jedním z nejzřetelnějších dopadů by bylo, kdyby ceny ropy vykolejily trend dezinflace a zabránily centrálním bankám snížit sazby tak brzy, jak trhy doufaly," řekl Michel Menigoz, vedoucí oddělení správy akciových a vyvážených fondů ve společnosti Sanso Investment Solutions v Paříži.  Pro centrální bankéře mohou být tyto komoditní skoky varovným signálem. Pracovníci Mezinárodního měnového fondu v novém dokumentu, který se zabývá více než 100 inflačními šoky od 70. let 20. století, zjistili, že pouze v 60 % případů došlo během pěti let k trvalému zpomalení růstu spotřebitelských cen. 

Vyhlídky růstu cen ropy znepokojují také hlavní ekonomku OECD Clare Lombardelliovou. Ta v úterý novinářům řekla, že dopady budou "tlačit na rozpočty domácností a na poptávku" - a že Evropa bude trpět více než USA kvůli své závislosti na dovozu energie.

Podle metodiky Eurostatu dosahuje česká inflace hodnoty 10,1% a je v evropské unii druhá nejvyšší (po Maďarsku). Podle statistik se na nelichotivé druhé pozici držíme zejména díky růstu cen ve službách. 

Server Kurzy.cz připravil nový přehled monitorující vývoj naší inflacei v souhrnném pohledu za poslední 2-3 roky. Z těchto dat je poměrně dobře patrné, že oproti roku 2020 došlo letos ke zjevnému "posunu cenové hladiny" a to zhruba o jednu třetinu (https://www.kurzy.cz/zpravy/743825-ceny-inflace-jsou-letos-oproti-r-2020-o-tretinu-vyssi-a-tuto-novou-hladinu-si-drzi/). Tedy například z úspor 1.000.000 Kč v roce 2020 máme dnes přibližně pouhých 670.000 Kč (pokud nepočítám výnos z úroků). 

Ceny komerčních nemovitostí v Evropě podle indexu společnosti Green Street byly na konci června 21 % pod maximem z května 2022. Ve Spojených státech ceny komerčních nemovitostí celkově spadly z maxima o 16 %, ceny kancelářských budov odepisují dokonce již 31 %. Tento pokles má vliv zejména na výnosy nemovitostních fondů, u těch, které mají LTV (load to value, poměr zapůjčeného kapitálu k ceně nemovitostí) nad 50% může pokles cen nemovitostí mít závažnější důsledky. 

Podle statistik Institute of International Finance (IIF) objem zadlužení v globálním měřítku v první polovině roku stoupl v přepočtu o 10 bilionů USD a celkově dosáhl nového maxima na úrovni 307 bilionů USD. Za poslední dekádu objem stoupl o více jak 100 bilionů USD (tedy o téměř 50%). Ukazatel globálního zadlužení vůči HDP se navýšil na 336%  Rozvinuté trhy jako USA, UK, Japonsko a Francie jsou zodpovědné za 80% letošního růstu zadlužení. Zbytku pak dominují Čína, Indie a Brazílie. Růst dluhu v absolutní hodnotě i vůči HDP ukazuje, že dluhy jsou obecně nesplatitelné, a jejich další růst povede k výrazným otřesům současného měnového systému.