Ekonomické události 43. týdne

Silná americká ekonomika  - bude americká centrální banka ještě zvyšovat sazby? Již nyní jsou výnosy amerických státních dluhopisů na stejných úrovních, z roku 2007   

Základní přehled

V končícím týdnu se investoři zaměřili na pokračování geopolitického vývoje v pásmu Gazy, a na dění na dluhopisových trzích. Konflikt v pásmu Gazy se bohužel spíše dále vyostřoval, než aby se uklidňoval, což z ekonomického hlediska přinášelo zvýšený odklon od rizika. Investice se z rizikových aktiv (zejména akcií) přesouvaly do bezpečnějších přístavů jako jsou státní dluhopisy a zlato. Dluhopisům navíc pomohla i silná makra ze Spojených států, která ukazují, že americká ekonomika zatím nezpomaluje, což v dnešním kontextu představuje zejména silné inflační riziko a možnou potřebu dále zvyšovat úrokové sazby (a tedy další růst výnosů státních dluhopisů).  

Detailnější pohled

Spojené státy

Americká makra zůstávají nadále velmi silná. Předně je zde podprůměrná nezaměstnanost. V minulém týdnu bylo registrováno pouze 198 tisíc nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, což je nejnižší hodnota od letošního ledna. Jen připomínám, že nedostatek volných pracovních sil (což je tento údaj) představuje silný tlak na mzdy, nižší efektivitu práce (zaměstnavatel nemá moc na výběr, kým volnou pozici obsadí), což jsou proinflační tlaky. 

Dále sílu americké ekonomiky ukazuje i zářijový růst maloobchodní tržeb - meziměsíčně o 0,7%, (očekávání 0,3%). Meziročně byly tržby vyšší o 3,8%. Což ukazuje na rozdíl oproti eurozóně, kde tržby za srpen (za září zatím nejsou data k dispozici) poklesly meziročně o 2,1%.

Meziměsíčně se v září zvýšila americká průmyslová produkce o 0,3%, (očekávání 0% meziměsíčně). Meziročně byla produkce vyšší o 0,1%, což není příliš, ale například průmyslová produkce v eurozóně poklesla meziročně v srpnu (data za září opět nejsou k dispozici) o 5,1%.

Na tato silná data reagoval guvernér FEDu Jerome Powell. Jednak utvrdil trhy v tom, že americká centrální banka bude držet zvýšené sazby po delší dobu, a rozhodně nevyloučil další zvyšování úrokových sazeb do konce roku. Ve svém projevu v Ekonomickém klubu v New Yorku přitom poukázal na sílu americké ekonomiky a přetrvávající napjaté podmínky na trhu práce. Inflace zůstává podle Powella příliš vysoká. "Dosavadní údaje naznačují, že udržitelný návrat k našemu dvouprocentnímu inflačnímu cíli bude pravděpodobně vyžadovat období růstu pod trendem a určité další zmírnění podmínek na trhu práce," konstatoval. Jinými slovy - tzv. hladké přistání (tedy zkrocení inflace bez recese) se konat nebude, růst HDP se musí zastavit (či začít klesat) a nezaměstnanost musí vzrůst.

Evropa 

Vyšel zpřesněný údaj inflace evropské. Ten potvrdil prvotní odhad, že zářijová inflace poklesla ze srpnových 5,2% na 4,3%, a to především v souvislosti s výrazným poklesem inflace v Německu. I jádrová inflace se snížila z 5,3 % v srpnu na 4,5 % v září. Co se týká inflace v jednotlivých zemích, tak nejvyšší zůstává v Maďarsku, kde činí 12,2%, Česká republika se umístila na pátém místě, když podle metodiky Eurostatu u  nás dosahuje inflace výše 8,3%.

Česká republika

Ve středu na diskuzním fóru ČNB člen bankovní rady Jan Kubíček uvedl, že sazby ČNB se vrátí k normálu během roku 2025. Ve své prezentaci zdůraznil, že “normál” neznamená extrémně nízké či dokonce záporné úrokové sazby, na které jsme si zvykli v minulosti, ale sazby v rozmezí 3 - 3,5% při splnění inflačního cíle 2%. 

Objem nově poskytnutých hypoték bez refinancování v září dosáhl 11,3 mld. Kč po srpnových 11,5 mld. Kč. Jde tak o mírný meziměsíční pokles o 1,3 %. Počet nově poskytnutých hypoték se v září také mírně snížil na 3,5 tisíce, stále však zůstal nad průměrným měsíčním počtem letošního roku, který lehce přesahuje hranici 3 tisíc. Nadále se však jedná o nízký počet ve srovnání s rokem 2020, kdy se průměrný měsíční počet nových hypoték pohyboval kolem 6,7 tisíc a ve výjimečně silném roce 2021 pak dosahoval 9,5 tisíc. Pokud ČNB dodrží svoji výše uvedenou politiku /neutrální sazby na 3 - 3,5%), je velmi nepravděpodobné, že se objem hypoték vrátí na hodnoty z let 2020-1. 

Absolutní korunová hodnota státního dluhu ke konci třetího čtvrtletí roku 2023 dosáhla výše 3.115,0 mld. Kč, což oproti konci roku 2022 představuje nárůst o 220,2 mld. Kč. V relativním vyjádření činil státní dluh vůči HDP 43,1 % oproti 42,7 % na konci roku 2022. 

Investice

Vidina dalšího zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech vyhnala výnos 10letých státních dluhopisů až těsně nad 5%  a výnos dvouletých státních dluhopisů dosáhl téměř 5,2%, což jsou rekordní úrovně od roku 2007 a 2006. Státní dluhopis je základem finančního systému, drží jej ve velkém banky, penzijní fondy i pojišťovny. Růst výnosů dluhopisů znamená pokles cen již existujících dluhopisů. Bankám se tedy na dluhopisech zvyšuje nerealizovaná ztráta, tedy mizí peníze, které jsme bance půjčili (= které jsme si do banky vložili).

Průměrný roční výnos nově prodaných fixně úročených českých státních dluhopisů činil 4,5% (a nedaní se). při jejich průměrné zbytkové době do splatnosti 8,5 let. Pokud víte, že dluhopis do období jeho splatnosti nebudete muset prodávat, jde o velmi vhodný stabilizační prvek investičního portfolia.

Do cen aktiv se rovněž promítá situace na Blízkém východě. Investoři opouštějí riziková aktiva - akcie. Tyevropské v pátečním obchodování sestoupily na sedmiměsíční minimum. Klesaly i americké akcie neboť byly pod tlakem nejen kvůli geopolitické situaci, ale i díky vysokým výnosům státních dluhopisů..

Zlato pokračovalo v růstu z předchozího týdne, a přiblížilo se hranici 2.000 USD za trojskou unci. Růst byl poháněn obavami z dopadů blízkovýchodního konfliktu. Obavy byly natolik silné, že zlato rostlo dokonce i při rostoucích výnosech amerických státních dluhopisů. Státní dluhopisy jsou stejně jako zlato chápány investory jako bezpečné aktivum, a v “normální” situaci při růstu výnosů na dluhopisech cena zlata klesá. Je vidět, že investoři berou blízkovýchodní konflikt opravdu vážně a využívají masivně obou bezpečných aktiv.