Ekonomické události v 45. týdnu

Americký dluh jako Ponziho schéma, jak z toho ven? V České republice klesá HDP, průmyslová výroba, spotřeba domáctností, ale zaměstnanost je stále vysoká.

Základní přehled

V končícím týdnu se investoři nadále přiklonili k rizikovějším aktivům (akcie), zatímco bezpečné přístavy (americký státní dluhopis a zlato) zaznamenaly pokles. Investoři změnili pohled na válku mezi Hamásem a Izraelem, a vnímají ji jako lokální konflikt, který nemá vliv na akciové trhy. Jak moc je tato úvaha správná, uvidíme v následujících měsících. Varování pro akciové investory přišlo ve čtvrtek, kdy guvernér americké centrální banky Jerome Powell nevyloučil další zvyšování sazeb. V pátek se  akciové trhy “oklepaly”, a nejenže smazaly čtvrteční ztráty, ale vytáhly celotýdenní obchodování do zisku. 

Detailnější pohled

Spojené státy

Ve čtvrtečním projevu guvernér FEDu Jerome Powell několikrát zdůraznil, že úrokové sazby mohou dále růst. Rovněž zpochybnil, že dosažení inflačního cíle 2 % je na dosah. Powell se tak snažil krotit přílišný  optimismus trhů, které již považují inflaci za zkrocenou (byť se v posledních měsících vrátila k růstu), a očekávají v dohledné době pokles úrokových sazeb, který by dále stimuloval růst ekonomiky a tedy i akcií.

V pátek večer zhoršila agentura Moody ratingový výhled Spojeným státům. Spojeným státům tedy hrozí, že přijdou o poslední nejvyšší rating AAA, který pro ně Moody stále drží, a to již od roku 1917. Připomínám, že první, kdo Spojeným státům snížil rating, byla agentura Standard & Poor’s, a to již v roce 2011. Letos v létě snížila rating agentura Fitch, a Moody je tedy poslední z velké trojky ratingových agentur, která Spojeným státům “bezmezně důvěřuje”. Rating je zjednodušeně řečeno důvěryhodnost, se kterou jsou Spojené státy dostát svým závazkům - zejména splácet své dluhy (úroky a jistiny dluhopisů). Americký dluhopis je brán jako nejbezpečnější aktivum na světě a jakékoliv jiné aktivum je vnímáno jako rizikovější, a mělo by nést vyšší výnos. Snížení věrohodnosti Spojených států jako dlužníka patrně zvýší věřiteli požadovaný výnos amerického státního dluhopisu, což ovlivní i požadované výnosy na dalších aktivech. Dluh se při snížení ratingu jistě prodraží Spojeným státům, ale patrně i dalším státům a firmám. 

Zajímavý článek (v angličtině) přirovnává americký státní dluh k Ponziho schématu. Základní myšlenkou článku je, že Spojené státy si od začátku osmdesátých let půjčovaly za stále nižší úrokové sazby - od začátku osmdesátých let až do roku 2021 v USA klesaly úrokové sazby. Pokud si stát půjčil například na desetiletý dluhopis, splatil půjčku tak, že si na ní znovu půjčil (vydal nový dluhopis), ale za nižší úrok. Mohl si tedy při stejném výdaji na výplatu úroků půjčit více. Toto schéma nejen Spojené státy “zabudovaly” do své státní politiky, a dluh se průběžně navyšoval. Při zvýšení úrokových sazeb v USA se výnos na desetiletém vládním dluhopisu od srpna 2022 do října 2023 zvýšil z 0,5% na 4,8%, tedy téměř 10x. Díky tomu se další půjčky stávají pro americkou vládu výrazně dražší a nutí ji snižovat zadlužení. To je ale politicky velmi nepopulární (škrtání například sociálních výdajů je politicky nepopulární), a tak vládě (centrální bance) nezbyde nic jiného, než dříve či později sazby znovu snížit, aby si vláda mohla víc půjčit. Tím se ale znovu přiživí inflace (více vhttps://mises.org/wire/interest-rate-shock-will-blow-governments-ponzi-game). Patrně i tento pohled motivuje agenturu Moody ke snížení ratingu Spojených států

Evropa 

Maloobchodní tržby v eurozóně v září v meziměsíčním srovnání poklesly o 0,3 % a ve srovnání s loňským rokem jsou nižší o téměř 3 %. 

Německá průmyslová produkce v září meziměsíčně klesla o 1,4 % (trh čekal jen -0,1 %), z čehož vyplynul meziroční pokles o 3,9 %.  Je to poměrně dost, ale méně, než u nás (viz dále). Potvrzuje se tak rčení, že pokud Německo dostane rýmu, my dostaneme chřipku. 

Přes klesající inflaci vzrostlo v Německu inflační očekávání domácností. Na horizontu 12 měsíců domácnosti očekávají inflaci ve výši 4,0 %, zatímco při minulém průzkumu to byly pouze 3,5 %. Na horizontu tří let zůstávají inflační očekávání na úrovni 2,5 %.

Česká republika

Říjnová inflace dosáhla 8,5 %, zatímco odhad činil 8,4 %. V září byla 6,9 %. Růst inflace je dán tím, že loni došlo v říjnu až prosinci k umělému snížení cen energií (Úsporný tarif), který byl (ne zcela oprávněně) zahrnut do výpočtu inflace (kterou tím výrazně snížil). Oproti září zdražily překvapivě potraviny (0,5 %). Průměrná inflace za posledních 12 měsíců v říjnu činila 12,1%.   

Český průmysl poklesl meziročně o 7,8 %, respektive o 5 % po očištění o rozdílný počet pracovních dní.. To je hluboký pokles, který je pozorován téměř ve všech odvětvích. Nové zakázky poklesly o více než 5 %, zahraniční o 1,5 % a domácí dokonce o 12 procent. Nejvíce počítače, elektronika, výroba kovů a strojů. Zaměstnanost v průmyslu o je 2,2 procenta nižší. V kontrastu s tím se mzdy meziročně zvýšily o 7,2 %. Průmysl tak tlačí českou ekonomiku dolů nicméně ne tak docela inflaci.

V září opět poklesly maloobchodní tržby, tentokrát o 0,4 % meziměsíčně. Meziročně tržby klesly o 4,4 %. Zhoršený vývoj v maloobchodu se týká jak tržeb za potravinářské, tak i nepotravinářské zboží. To ukazuje na plošný útlum poptávky, který pak přispěl k nečekanému poklesu HDP ve třetím čtvrtletí

Úřad práce evidoval k 31. 10. celkem 260 641 uchazečů o zaměstnání, o 2 379 méně než v předchozím měsíci a o 4 849 více než loni. Nezaměstnanost v procentním vyjádření se meziročně se nezměnila - ke konci října činila 3,5 %. V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v ČR nejnižší v rámci celé Evropské unie. Podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za září) dosáhla 2,7 % (průměr EU 5,9 %).

Říjnová data z úřadů práce ukázala, že na českém trhu práce nadále nedochází k žádným radikálním změnám. Míra nezaměstnanosti v říjnu dosáhla 3,5 %. To je o desetinu méně než v září. Počet volných pracovních míst se snížil o cca 2 tisíce (na 280 tisíc), počet uchazečů taktéž (na 261 tisíc), takže převis míst zůstal v kladných hodnotách, a dokonce se drobně zvýšil na cca 20 tisíc. Je s podivem, že při klesací průmyslové produkci i HDP a klesajících útratách domácností, zůstává nezaměstnanost nízká (suverénně nejnižší v celé evropské unii). Tím vychází boj s inflací částečně naprázdno, neboť silný trh práce vytváří tlak na mzdy. 

Investice

Americké akcie (na rozdíl od těch českých) v končícím týdnu rostly. Minimálně u těch amerických dochází k nezdravému jevu - za růstem širokého akciového indexu S&P 500 je stále menší počet firem, které jeho růst zajišťují. Často se mluví o tom, že za růstem tohoto indexu stojí pouze 7 velkých společností (Apple, Alphabet, Meta Platforms, Microsoft, NVIDIA, Amazon, a Tesla). To představuje určitou míru rizika i při investování do indexu samotného.