Ekonomické události 46. týdne

Investiční euforie v USA, evropská ekonomika v problémech, hrozivý nárůst globálního zadlužení a odchod investorů z Číny

Základní přehled

Ze Spojených států přišla data, která investory přesvědčila o tom, že FED již sazby zvedat nebude (i když si to FED rozhodně nemyslí). Rostly nejen akcie jako symbol ekonomické prosperity, ale i zlato, která na poli bezpečných aktiv převzalo štafetu od amerického dolaru, na kterém podle trhů již výnosy (= úroky) neporostou.

Detailnější pohled

Spojené státy

Americká inflace byla v říjnu oproti očekávání mírně nižší. V meziročním vyjádření došlo k jejímu poklesu ze zářijových 3,7 % na 3,2 %, zatímco tržní konsensus činil 3,3 %. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v USA stagnovaly. Ceny rostly pomaleji zejména díky poklesu cen energií (díky zlevněním surové ropy - svět věří, se že blízkovýchodní konflikt dále nerozšíří). Proinflačně působil především pokračující a stále poměrně rychlý růstem cen služeb, a rovněž také zdražení potravin (tedy inflace klesla díky poklesu napětí na Blízkém východě, jehož další vývoj lze jen stěží predikovat, proinflační tlaky jsou čistě poptávkové). Meziroční jádrová inflace zpomalila ze zářijových 4,1 % na 4,0 % v říjnu. Data posilují očekávání, že FED se zvyšováním úrokových sazeb s největší pravděpodobností skončil.

V tomto názoru se investoři posílili po čtvrtečních datech z amerického trhu práce - počet nově registrovaných nezaměstnaných dosáhl 231 tisíc a pokračující nároky 1,865 milionu - mnohem více, než se očekávalo. Na druhou stranu je třeba si připomenout, že v krizi na konci osmdesátých let, kolem roku 2000 (dot-com) i v roce 2008 (hypoteční krize) byly nejvyšší týdenní hodnoty nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti přes 500 tisíc, a pokračující nároky přes 3 miliony. Z tohoto pohledu je opravdové ochlazení amerického trhu práce ještě daleko. 

Výše uvedená data vedou analytiky k názoru, že FED se 48 % pravděpodobností začne snižovat sazby již v květnu 2024, Toto nadšení mírnila v pátek guvernérka bostonského FEDu Susan Collins, která uvedla, že v boji s inflací stále existuje možnost dalšího zvyšování sazeb. O datech z tohoto týdne se vyjádřila, že se může jednat o ojedinělou odchylku,

Evropa 

Z pohledu ochlazení ekonomiky je na tom Evropa “lépe”, než USA, neboť evropská ekonomika roste minimálně, či spíše klesá. Pokles evropské ekonomiky není ale důsledkem jen protinflačních opatření, ale i (a možná zejména) experimentování s přechodem na čistě ekologické energetické zdroje, neúměrnou byrokracií a přerozdělování výdělků mezi státy eurozóny. 

Průmyslová produkce evropské unie se v září meziročně snížila o 6,1%, v eurozóně dokonce o 6,9 %. Jde o největší pokles od covidového roku 2020 (tenkrát byla produkce omezena uměle, a její restart byl poměrně rychlý).

Přestože se ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí propadla mezikvartálně o 0,1 %, zaměstnanost se za stejnou dobu zvýšila o 0,1 %. 

Viceprezident Evropské centrální banky (ECB) Luis de Guindos uvedl, že ekonomika v eurozóně zůstane v nejbližší době utlumená. De Guindos upozornil, že inflace v eurozóně se v  příštích měsících přechodně zvýší, proto,že pomine příznivý vliv prudkého meziročního poklesu cen energií. 

Podle statistik se německý realitní trh potýká v tomto roce s vážnými problémy, které podle některých komentářů značí možný kolaps celého odvětví, což ohrožuje celkovou výkonnost největší evropské ekonomiky. Počet nových stavebních povolení v období od ledna do srpna byl meziročně nižší o cca 28,3%. Podle analytiků se bude situace směrem do roku 2024 dále zhoršovat. Velké množství firem funguje díky zásobě dřívějších objednávek. Nůžky mezi stávají produkcí a objemem nových objednávek se ale rozevírají.

Stavebnictví aktuálně v Německu generuje cca 7% celkového HDP. Pokles aktivity může způsobit problémy na úrovni celé ekonomiky. Ohrožena je také kondice trhu práce.

Česká republika

Je otázka, zda se naše závislost na Německu projeví i ve stavebnictví. Spíše bych čekal, že zde není vazba tak silná, jako v průmyslu, potažmo v celém HDP. Naše HDP se jako jediné v Evropské unii stále ještě po covidu nevrátilo na hodnoty z roku 2019. Na vině je bohužel zejména naše hospodářská orientace na německy mluvící země - Německo a Rakousko. Německé HDP vzrostlo nad předcovidovou úroveň jen o 0,5 %, a Rakousko zaznamenalo v posledním kvartále velký propad HDP o 1,5 %, což je nejhorší výsledek všech zemí EU. 

Pokles ekonomické aktivity má ale i svá pozitiva - téměř se zastavil meziroční růst cen průmyslových výrobců (v říjnu ceny meziročně rostly pouze o 0,2%). Tento vývoj se dříve či později propíše i do spotřebitelských cen. Zde je možná jedno ALE. Ceny zemědělských výrobců sice v říjnu meziročně poklesly o 9,7 %, ale meziměsíčně (září/říjen) vzrostly o 4,2% (připomínám, že ceny potravin meziměsíčně rostly i v USA).

Podle víceguvernéra ČNB Jana Fraita se česká ekonomika odrazí ode dna v příštím roce, nicméně  je zde hodně ALE, která mohou tento odraz ode dna posunut až na rok 2025. Proto  pan Frait doporučuje ponechat si optimismus až na přespříští rok  Zároveň víceguvernér upozornil, že hypoteční sazby zůstanou kolem 4 % několik dalších let (celý rozhovor nahttps://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-proc-cnb-nechce-snizit-sazby-banker-odpovida-239728)

Ostatní

Světový dluh se ve třetím čtvrtletí zvýšil na rekordních 307,4 bilionu dolarů (6,9 biliardy Kč). Dvě třetiny nárůstu světového dluhu v uplynulém čtvrtletí pocházely z rozvinutých trhů v čele se Spojenými státy, Japonskem, Francií a Británií. Výrazný nárůst zaznamenaly také rozvíjející se trhy jako Čína, Indie, Brazílie nebo Mexiko. Zadlužení těchto rozvíjejících se trhů vzrostlo v poměru k HDP na 255%. Obrovské zadlužení rozvíjejících se zemí povede mimo jiné k nárůstu geopolitického napětí, jehož svědky jsme již nyní. 

Čína má za tři měsíce do konce září u zahraničních investic deficit 11,8 miliardy dolarů (271 miliard Kč). Stalo se to poprvé od roku 1998, kdy se tyto údaje začaly v zemi sledovat. Tento vývoj je patrně dán tím,, že zahraniční podniky místo aby v Číně své zisky reinvestovaly, spíše je ze země stahují.  Jedná se o jasný signál deglobalizace, která rozhodně ekonomickému růstu neprospívá.

Investice

Investoři již nečekají další zvyšování sazeb americkým FEDem. Opustili tedy americký dolar, který během jednoho dne proti euru poklesl o neuvěřitelných 1,8 %, a své prostředky přesunuli jednak do akcií (americké akciové indexy za týden vzrostly o 1,9 - 2,2 %), ale i do zlata, které rostlo o více než 2 %. Rovněž rostla cena státních amerických dluhopisů, čímž pokesl například na desetiletém vládním dluhopisu výnos o 4%, a dostal se pod 4,45%.