Ekonomické události 47. týdne

Ministerstvo financí Spojených států čeká v příštím roce prodej dluhopisů v celkové hodnotě 10 bilionu dolarů. Je to reálné? Kdy ČNB začne pravděpodobně snižovat úrokové sazby?  

Základní přehled

Investoři nadále počítají minimálně s dalším nezvyšováním (a věří v co nejdřívější snižování) úrokových sazeb v USA, v důsledku čehož rostou zejména akcie, zlato, a klesá vůči euro dolar. I u nás značná část laické i odborné populace očekává, že k prvnímu snížení sazeb dojde již brzy (v tomto roce). Zda je tento pohled oprávněný, můžeme posoudit podle ekonomických událostech kočícího týdne. 

Snížení sazeb by pomohlo zejména vládám v dalším budování schodků státních rozpočtů. I díky současným vyšším úrokovým sazbám je splácení úroků státních dluhů historicky velmi drahé, a ztěžuje další “udržitelné” zadlužování států (což osobně považuji za pozitivní). V některých zemích jen zaplacení úrokových nákladů státního dluhu pořádně provětrá celkové příjmy státního rozpočtu. Například v Indii nebo JARu úrokové platby požerou cca 25 % příjmů. V USA s v Brazílii je to přibližně 15 % a v Německu, Francii, Japonsku a Kanadě pět a méně procent.

Detailnější pohled

Spojené státy

Minulý týden přišly zprávy z trhu práce, které naznačovaly, že americký trh práce slábne, a americká ekonomika zvolňuje. To by bylo dobré znamení pro akciové investory, neboť by vzrostla pravděpodobnost, že FED nebude dále zvyšovat sazby. Tento týden se trh práce “oklepal”, a čísla opět ukazují silný trh práce - nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti bylo v minulém týdnu 209 tisíc oproti očekávaným 227,5 a 231 tisíc o týden dříve. 

V končícím týdnu byl v USA zveřejněn listopadový kompozitní (souhrný = výroba + služby) index nákupních manažerů (PMI), a jeho hodnota je 50,7. V Evropě je tento ukazatel dlouhodobě hluboko pod hodnotou 50, což ukazuje na pokles ekonomiky. I když index klesá i v USA, je stále nad hodnotou 50, což znamená stále růst ekonomiky. 

Takto to vypadá, že Spojené státy nemají (na rozdíl od Evropy) žádný problém. Zdání ale klame. Spojené státy v příštích 12 měsících čeká refinancování amerických vládních dluhopisů v hodnotě více než 8 bilionu dolarů. Když k tomu navíc připočítáme plánovaný rozpočtový deficit v příštím roce na úrovni přibližně dvou bilionů dolarů, dostaneme se na hrubou výpůjční potřebu amerického ministerstva financí v následujícím roce na úrovni astronomických 10 bilionů dolarů. Nejen, že se jedná o obrovskou sumu i pro tak velkou ekonomiku, jako je ta americká, ale navíc v posledních letech klesl u centrálních bank zájem o americké státní dluhopisy jako bezrizikové aktivum, a místo něj nakupují zlato. V tomto ohledu by proto nebylo překvapení, pokud by v následujících měsících pokračoval relativně prudký růst výnosů do doby splatnosti amerických vládních dluhopisů, resp. prudký pokles jejich tržních cen. Tento trend by mohl mít dopad například na stabilitu bankovního sektoru (minimálně amerického), neboť americké banky mají ve státních dluhopisech Spojených států masivně zainvestováno. Pokud by banky musely dluhopisy odprodávat (například z důvodu odlivu vkladů), realizovaly by obří ztráty. Nezapomínejme, že již v roce 2008 uměly americké banky “exportovat” své problémy do Evropy.

Evropa 

Na svém vystoupení v Berlíně uvedla mimo jiné guvernérka ECB Christine Lagardová, že je příliš brzy na oslavu vítězství nad inflací. Bankéřka uvedla, že cílem ECB je vrátit inflaci zpět na inflační cíl, a nebude vyvozovat závěry z krátkodobého vývoje. 

Německá vláda kancléře Olafa Scholze hledá způsob, jak v rozpočtu nahradit ztrátu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které v klimatickém fondu zablokoval ústavní soud. (Zmíněných 60 miliard eur jsou peníze, které byly v podobě zmocnění k půjčkám vyčleněny v rozpočtu na rok 2021 pro boj s následky covidu-19. Německo je k původnímu účelu nevyužilo, proto se je vláda rozhodla převést do klimatického fondu, tedy na zcela jiné využití, než parlament schválil). Cestu k řešení komplikuje výrazná nejednota vládních stran, která v německých médiích vyvolává spekulace o soudržnosti koalice. Spolkový účetní dvůr (BRH), který je nezávislým kontrolním úřadem, navíc poukazuje na to, že pochybné je i financování Hospodářského stabilizačního fondu (WSF). Nejistota tak visí nad dalšími desítkami miliard eur.

Politická nestabilita ohrožujjící finanční stabilitu státu se tedy netýká pouze USA, ale v eurozóně minimálně jejího nejsilnějšího článku. 

Česká republika

V končícím týdnu vydal Mezinárodní měnový fond svoji zprávu, která se zabývá stabilitou české ekonomiky a veřejných financí. Podle MMF česká ekonomika letos klesne o 0,4 procenta a v příštím roce vzroste o 1,2 procenta. V říjnovém výhledu přitom MMF očekával, že letos český hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 0,2 procenta a příští rok o 2,5 procenta. Na delším horizontu MMF čeká, že naše inflace dosedne na 2 % až  v roce 2025, a ekonomika se vrátí na předpandemickou úroveň až v roce 2028. 

Ve svém rozhovoru pro web Aktuálně zmínila víceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová dvě rizika kterým ČNB při další  rozhodování o úrokových sazbách čelí. Pokud by ČNB začala snižovat sazby již letos, vystavuje se riziku, že růst cen vlivem lednové změny ceníků bude vyšší, než ČNB čekala, a inflace opět poroste. Druhé nebezpečí je, že ČNB bude držet sazby výše než je potřeba, a ekonomiku zbytečně ještě více přidusí. Dopady této varianty na HPD jsou podle paní Zamrazilové minimální. Proto lze očekávat, že ČNB začne v lepším případě se snižováním sazbe v únoru 2024.    

Investice

Končící týden ukazuje na přetrvávající rozpolcenost investorů - rostla jak riziková aktiva (akcie), tak i ta bezpečná (zlato se téměř celý týden drželo nad psychologickou hranicí 2000 USD/unci). Tento růst ukazuje, že investoři již neočekávají další zvyšování úrokových sazb. Rostl i výnos na americkém desetiletém státním dluhopisu (tedy jeho cena klesala), což může buď signalizovat pravý opak (investoři očekávají ještě jedno zvýšení úrokových sazeb - například pod vlivme neslábnoucího trhu práce v USA), a nebo prostě JEN malý zájem investorů půjčovat americké ekonomice (důvody jsem se snažil nastínit začátkem článku).