Ekonomické události 48. týdne

Trhy očekávají, že ani ECB ani FED nebudou dále zvyšovat sazby, ba naopak, věří, že je brzy začnou snižovat. Zda je to oprávněné očekávání ukáže čas, my se podíváme mimo jiné, jak se tato očekávání promítají do cen aktiv

Základní přehled

Na trzích nadále sílí přesvědčení, že velké centrální banky již nebudou zvyšovat ceny dluhů (= úrokové sazby), a tak investoři přesouvají své peníze z dolaru do státních dluhopisů (na nichž klesá výnos, tedy roste jejich cena v důsledku zvýšené poptávky), do akcií (jejichž další růst ale může ovlivnit případné přibrždění americké ekonomiky), a do zlata, které konečně v dolarové ceně překonalo svou maximální cenu z doby covidové pandemie.

Detailnější pohled

Spojené státy

Stále není úplně jasné, zda americká ekonomika dostatečně zpomaluje (což je pro vymýcení inflace obvykle potřeba). Po zpřesnění odhadů se totiž ukázalo, že americká ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla meziročně o 5,2 % (původní odhad byl 4,9 %, ve druhém čtvrtletí byl růst 2,1 %). Podíváme-li se na data blíže, byl růst tažen zejména vládními výdaji (růst 5,5 %), které ale nehorázně nafukují americký státní dluh, před jehož růstem varují jak ekonomové, tak i ratingové agentury. Dále byl růst tažen investicemi firem (4,3 %). Rostly i výdaje spotřebitelů (3,6 %).  Minimálně vládní výdaje a výdaje spotřebitelů jsou proinflační faktory. 

Ekonomové nicméně předpokládají, že v čtvrtém čtvrtletí hospodářský růst prudce zpomalí, protože se začnou výrazněji projevovat negativní dopady vyšších úroků na spotřebitelské i podnikatelské výdaje. Společnost TD Economics například očekává, že růst bude ve čtvrtém čtvrtletí činit pouze 1,8 %. I tento růst je proti Evropě vysoký, a je otázka, kam jej chce centrální banka FED stlačit. 

Nadále napjatý zůstává i trh práce. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech v týdnu do 25. listopadu vzrostl na 218 tisíc z 211 tisíc v předchozím týdnu. Trh čekal růst na 220 tisíc. Počet žádostí nižší než 250 tisíc je chápán tak, že na trhu práce je nedostatek pracovních sil. 

Patrně i proto si guvernér FEDu Jerome Powell ponechal v pátečním vystoupení otevřená vrátka k možnému dalšímu zvýšení sazeb. Mimo jiné uvedl, že centrální banka je připravena v případě potřeby měnovou politiku dále zpřísnit. Odrazil tak i očekávání trhu ohledně budoucího snížení úrokových sazeb a zdůraznil, že je "předčasné s jistotou konstatovat, že měnová politika už byla dostatečně restriktivní".

Evropa 

Inflace v eurozóně zvolnila v listopadu více, než očekával trh - poklesla na 2,4 % (trh čekal 2,7 %), což je nejnižší úroveň od července 2021 a je relativně blízko cíle ECB. Do značné míry jde o důsledek energetické deflace (-11,5 % meziročně). Například potraviny naopak meziročně zdražily o 6,9 %, a služby o 4 %. Částečně zvolnila i jádrová inflace - na 3,6 %. 

Trhy nyní vidí 45 % šanci na snížení úrokové sazby ze strany ECB již v březnu. Zda je opravdu tak silný důvod k optimismu, uvidíme v následujících měsících. Zejména setrvačnost jádrové inflace, silný růst mezd a  oživení spotřeby domácností je klíčovým důvodem, proč  by mohla ECB snížit sazby až na konci příštího roku.

Klesla samozřejmě i německá inflace, a to na 2,3 % z říjnových 3 %. Jádrová složka vylučující vliv volatilních cen energií a potravin zpomalila růst na 3,8 % oproti říjnovým 4,3 %. Listopadový údaj je nejnižší od srpna 2022. Pokles inflace je přirozeně vykoupen zpomalením ekonomiky, což se projevuje nárůstem nezaměstnanosti která pomalu roste od poloviny roku 2022 z 5 % až na 5,9 % v listopadu 2023. 

Německo kvůli rozpočtové krizi předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024.

Česká republika

V listopadu se schodek státního rozpočtu stejně jako v říjnu prohloubil a dosáhl 269,1 mld korun. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v letošním druhém a třetím čtvrtletí hospodaření výrazně zlepšovaly. Přesto je velmi pravděpodobné, že se vládě podaří dosáhnout schváleného deficitu 295 mld Kč., což při klesajícím HDP představuje 3,6 % HDP. 

Zpřesněný odhad českého HDP za Q3 nepotěšil revizí do ještě červenějších čísel. Ve srovnání s druhým čtvrtletím domácí ekonomika poklesla o 0,5 %, v meziročním srovnání pak o 0,7 %. Česká ekonomika tak nejenže stále zůstává za svou předpandemickou úrovní z Q4 19, ale dokonce se od ní vzdálila a to již o 1,5 %.

Na vině je slabší spotřeba domácností (proti roku 2019 téměř o 10%), ale i slábnoucí průmyslová výroba. Minimálně ve výrobě bude tento trend ještě nějakou dobu pokračovat, alespoň podle předstihového ukazatele PMI (index nákupních manažerů). Ten je již 18. měsíc pod hodnotou 50 bodů, která odděluje růst a pokles ekonomiky. Index sice v listopadu vzrostl z říjnových 42 bodů na 43,2 bodů, ale jedná se jen o zpomalení propadu, nikoliv o obrat trendu. Problém podle samotných firem z velké části představuje pokles nových exportních zakázek, zejména z Německa.

Ostatní    

Pohled na globální ekonomiku: průmyslová výroba celosvětově meziročně stagnuje. Ale mezinárodní obchod v září meziročně dokonce poklesl o -3,5 %. A vývozní ceny globálně poklesly o 4 %. Tohle není signál stavu globální ekonomiky. Probíhající deglobalizace představuje dodatečný tlak na exportně orientované ekonomiky jakou je například ta naše.

Finanční rada pro stabilitu (FSB), orgán skupiny G20, odstranila italskou banku UniCredit ze seznamu globálně systémově důležitých bank, a zároveň zařadila do vyšší kategorie požadavků na kapitálovou rezervu tři banky, včetně švýcarské UBS.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,9 procenta, zatímco dosud počítala s tříprocentním růstem. Příští rok tempo růstu dál zpomalí a dosáhne 2,7 procenta.

Investice

Končící týden ukazuje na to, že investoři již nečekají další zvyšování zejména amerických sazeb, a tak na poli bezpečných aktiv nahradily americký dolar americké státní dluhopisy a zlato. Výnosy na amerických státních dluhopisech dále klesají, a na desetiletých už jsou “jen” na 4,2 % (pokles výnosů na státních dluhopisech znamená růst jejich ceny, a ta roste vlivem poptávky). Zlato za týden vyrostlo téměř o 2% a dosáhlo v pátek historických dolarových maxim (2.075 USD za trojskou unci). Zlato tak pokořilo rekord z pandemického roku 2020. Tentokrát ale za jeho růstem nestála krátkodobá panika trhů, a tak lze čekat, že v delším časovém úseku cena zlata dále výrazně poroste. Dařilo se i rizikovým investicím (akciím) - Index Dow v pátek vzrostl na nové maximum, čímž se jeho zisk za rok 2023 dostal na téměř 9,4 %, a završil svůj nejlepší měsíc za více než rok. Za celý týden S&P 500 posílil o 0,77 % a Nasdaq Composite zakončil se ziskem 0,38 %. Otázka je, zda akciím tempo růstu vydrží. Pokud americká ekonomika v souvislosti s potlačováním inflace přibrzdí, sníží se tržby/zisky firem, což může tlačit cenu akcií směrem dolů.