Ekonomické zprávy za 5. a 6. týden

americká ekonomika je stále velmi silná bez ohledu na vysoké úrokové sazby. Jak dopadne lednová inflace v USA? Jaké jsou geopolitické tlaky a co znamenají pro ekonomiku. Nezaměstnanost v ČR na 4 %

Základní přehled

• Nárůst napětí na Blízkém východě představuje mimo jiné i riziko návratu inflace
• Případný ozbrojený konflikt ohledně Taiwanu by měl pro světovou ekonomiku horší důsledky, než měla COVIDová uzávěra
• Americká ekonomika stále jede na plné obrátky - akcie rostou, nezaměstnanost je nízká. Trhy s napětím očekávají lednovou inflaci
• Do konce roku 2025 čeká Spojené státy refinancování poloviny státního dluhu. Co to v praxi znamená?
• Německý průmysl dále klesá, a český jej následuje. 
• ČNB snížila úrokovou sazbu o 0,5 %. 
• Lednová nezaměstnanost v ČR je nejvyšší za poslední 3 roky

Detailnější pohled

Geopolitické napětí

Spojené státy v minulém týdnu zahájily letecké údery na vojenské cíle v Sýrii a Iráku, které jsou podporovány Íránem. Jde o další rozšiřování konfliktu na Blízkém východě, který začal který začal v říjnu 2023 napadením Izraele hnutím Hamas. Stupňování napětí v regionu bohatém na ropu a zemní plyn může vést k růstu cen těchto komodit, a následně opětovného růstu inflačních tlaků  zejména v Evropě. 

Růst geopolitického napětí se nevyhýbá ani Taiwanu. Podle agentury Bloomberg by potenciální ekonomické náklady války o Tchaj-wan činily ohromných 10 % světového HDP. To je výrazně více než dopad COVIDu nebo finanční krize. Blokáda Tchaj-wanu by měla "jen" poloviční náklady. Z historie víme, že válku rozpoutá pravděpodobněji země, které se ekonomicky nedaří. V tomto kontextu je současný ekonomický vývoj v Číně alarmující - nastal zde „okamžik Lehman“; krachuje tamní, světově nejzadluženější developer Evergrande, a to se všemi doprovodnými jevy - výrazným propadem čínského akciového trhu a deflací neboli poklesem spotřebitelských cen. Ty v lednu meziročně klesly o 0,8 %, což je nejvíce za posledních 14 let. Pokud si říkáte, že je to skvělé, není tomu tak. Deflace má potenciál být nebezpečnější než inflace, protože tlumí výkonnost ekonomiky a zvyšuje hodnotu existujících dluhů.. 

Spojené státy

Trhy s napětím sledují, zda se FEDu podaří udržet silně rostoucí ekonomiku a zároveň vymýtit inflaci. To, že je americká ekonomika silná, ukazuje stále silný trh práce. Podle statistik amerického Labor Department tamní ekonomika jako celek v lednu vytvořila mimořádně silných 353 000 nových míst oproti očekávaných 185 000. Průměrná hodinová mzda v prosinci rostla o 0,6 % respektive meziročně o 4,5 %, což je vysoko nad aktuální inflací, a jde tedy o poměrně silný proinflační tlak. 

Guvernér FEDu Jerome Powell v již minulém týdnu zchladil optimismus trhů ohledně termínu prvního snížení sazeb, které jsou nejvyšší za posledních 20 let. Ujistil trhy, že pravděpodobnost, snížení sazeb v březnu je velmi nízká. Pokud se příštím týdnu ukáže, že v lednu inflace neklesla, počká FED se snižováním sazeb možná až do druhého pololetí tohoto roku, To by znamenalo růst výnosů dluhopisů, posílení dolaru.

Na druhou stranu Spojené státy budou refinancovat (vydáním nových dluhopisů) polovinu svého dluhu do konce roku 2025. Pokud FED nesníží sazby dostatečně rychle, Spojeným státům se více než zdvojnásobí náklady na obsluhu státního dluhu. To znamená, že úroky z dluhu zatím spotřebují “pouze” 13 % všech daňových příjmů. V roce 2025 by však úroky “požraly” skoro 30 % daňových příjmů. Úrokové náklady v roce 2025 v takovém případě dosáhnou 1,5 biliónů dolarů ročně a samy o sobě navýší deficit o 800 miliard dolarů ročně. Americký veřejný dluh se pomalu ale jistě stává neudržitelným,

Evropa 

Spotřebitelské ceny v eurozóně v lednu rostly meziročně o 2,8 %, jádrová inflace je stále nad 3 % (3,3 %). Eurozóna se tak dostala do stagflace, kdy ekonomika neroste, či dokonce klesá (bez levných půjček to prostě nejde), na druhé straně nejsou signály o poklesu inflace dostatečné, a inflace dále přetrvává.

Průmyslová produkce v Německu poklesla v prosinci o 1,6 % meziměsíčně. Čekalo se snížení jen o 0,4 %.  V loňském roce pokleslo německé HDP o 0,3 %, v letošním roce se čeká kladné, ale velmi nízké číslo (v rozmezí 0,3 % až 0,5 %),  a v roce 2025 poroste tempem 1,2 %. V tomto ohledu bude také záležet na tom, co se bude dít v Číně, která je z pohledu německých vývozů důležitá. Nepříznivý vývoj německé ekonomiky ohrožuje hospodářský růst v České republice - do Německa směřuje více než 30 % našeho celkového vývozu. 

TAG Immobilen, jeden z největších pronajímatelů bytů v Německu, očekává, že po poklesu cen německých nemovitostí o cca 10 % od loňského léta, může pokles cen pokračovat a dosáhnout až 30 % od svých vrcholů. Podobný trend může nastat i u nás - ČNB sice snižuje sazby,ale zároveň nám roste nezaměstnanost, která sníží ochotu spotřebitelů zavazovat se k celoživotním hypotečním úvěrům. 

Česká republika

Česká ekonomika loni podle předběžného odhadu ČSÚ klesla o 0,4 %. Ve 4. čtvrtletí byl HDP meziročně nižší o 0,2 %, a naše HDP je tak stále pod úrovní roku 2019 (jako jediné v rámci EU). .Loňský rok tak představuje teprve šestý rok historie novodobé České republiky od roku 1993, kdy její hospodářství vykázalo pokles. Předtím se tak stalo v letech 1997 a 1998, v důsledku tehdejších finančních otřesů, dále pak v letech 2009 a 2012, vlivem nejprve světové finanční krize. Naposledy se pak česká ekonomika propadla v roce 2020, a to kvůli covidové pandemii. 

Míra nezaměstnanosti v Česku letos v lednu vykázala úroveň rovných čtyř procent. Překonala tak většinu expertních odhadů, které nejčastěji počítaly s 3,9 procenta. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti od dubna 2021. Tehdy se ovšem země druhým rokem potýkala s pandemií covidu, která si kvůli ekonomickým omezením vyžádala přechodný růst míry nezaměstnanosti. Nyní je však situace jiná. Míra nezaměstnanosti stoupá primárně z ekonomických důvodů. Vynecháme-li dobu covidu, je nejvyšší od srpna 2017.

Státní rozpočet ČR skončil v lednu s deficitem 26 miliard korun. Loni bylo hospodaření státu za první měsíc ve schodku 6,8 miliardy korun. Výsledek lednového hospodaření byl letos druhý nejhorší od vzniku České republiky. Příjmy státu sice rostly, ale výdaje výrazně rychleji. 

ČNB snížila základní repo sazbu o 0,5 % na 6,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen preferoval pokles o 75bps. Centrální banka se tak po prosincovém snížení sazeb o 25bps rozhodla dále postupovat s větší razancí s tím, jak roste její přesvědčení o zkrocení inflace. V doprovodném komentáři guvernér ČNB zopakoval že ČNB bude nadále postupovat opatrně, neboť i v tomto roce převažují spíše pro-inflační rizika – zejména pomalejší odeznívání vyšších inflačních očekávání nebo vyšší než očekávaná setrvačnost cen služeb. Koruna na snížení sazeb zareagovala poměrně rychlým poklesem nad 25 Kč za Euro. 

Investice

Americký index S&P 500, který sdružuje 500 největších společností americké burzy, poprvé v historii překročil hranici 5000 bodů. Po zveřejnění výsledků přibližně dvou třetin společností z tohoto indexu Wall Street nyní odhaduje růst zisku za čtvrté čtvrtletí o 9,0 %, což překonává očekávání 4,7 % růstu k 1. lednu. Přibližně 81 % společností překonalo odhady, což je více než průměrných 76 % v předchozích čtyřech sledovaných obdobích. V následujícím týdnu uvidíme, zda bude mít tento enormní růst ziskovosti firem vliv na inflaci. 

V roce 2023 se prodalo o více než 150 tun zlata více (přes 3 %), než v roce 2022. Poptávka byla tažena zejména centrálními bankami. Důvodem nákupů je rostoucí geopolitická i ekonomická nejistota. Naopak k poklesu došlo v oblasti šperků v souvislosti s celkovým poklesem kupní síly obyvatelstva.