Ekonomické události 39. týdne

Panika na britských státních dluhopisech nánm připoměla, jak je náš finanční systém křehký. OECD vydala zprávu upozorňující na očekávaný pokles ekonomik. Jak se dařilo akciím poslední 3 kvartály? To vše a více v tomto článku

Končící týden uzavírá září a tak jsou k dispozici některé předběžné údaje za tento měsíc (na data za třetí kvartál si budeme muset ještě chvíli počkat).

Meziroční růst cen v září dosáhl v Německu 10,9%, a je tak nejvyšší od roku 1999, kdy ceny vzrostly stejnou měrou - tenkrát vlivem přijetí eura (!!!). Kromě tohoto růstu cen, (který se ve statistikách většinou opomíjí) byla podle určitých kritérií (je třeba zohlednit například sloučení Německa) stejná inflace v roce 1951, tedy v době, kdy se německá ekonomika vzpamatovávala z následků druhé světové války.

Inflace rostla v celé eurozóně, a meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl v září 10%. Inflace klesala ve Španělsku a Francii, avšak výrazně rychleji rostla v Německu a Holandsku. Lze očekávat, že zejména Německo bude stupňovat svůj tlak na další zvyšování sazbe evropskou centrální bankou. 

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) upřesnila svůj výhled na růst ekonomik v příštím roce. Podle organizace zpomaluje růst globální ekonomiky rychleji, než se čekalo ještě před několika měsíci. Velkým ekonomikám hrozí dokonce recese. 

Pro eurozónu organizace předpovídá pokles růstu z letošních 3,1% na 0,3% (což znamená, že eurozóna by patrně příští rok spadla na několik měsíců do recese). Ještě v červnu se čekal růst eurozóny v  roce 2023 o 1,6%. Očekávané zpomalení ekonomiky v eurozóně mimo jiné potvrzuje i tzv. předstihový ukazatel PMI (index nákupních manažerů sledující mimo jiné počet nových objednávek pro dané odvětví), který pro průmysl klesl na dvouleté minimum 48,5 bodu, a ve službách na 48,9 bodu (jen pro připomenutí - hodnota indexu nižší než 50 znamená klesající ekonomickou aktivitu). Odhad nepočítá s přerušením dodávek plynu - v takovém případě by ekonomika klesla o dalších 1,25 procentních bodů.

OECD zhoršila svůj výhled i pro americkou ekonomiku - v červnu byl očekávaný růst pro letošní rok 2,5% a pro rok 2023 1,2%, zatímco nyní se čeká letošní růst na úrovni 1,5% a příští rok 0,5% (což je zejména pro příští rok výrazný pokles na  1/3). 

Zhoršené vyhlídky jsou i pro Čínu - tamní ekonomika by podle současné prognózy měla letos růst tempem 3,2% a příští rok 4,7%, zatímco v červnu byl odhad 4,4% a 4,9%.

Zajímavé bylo sledovat dění ve Velké Británii. Začátkem týdne vyhlásila nová vláda výrazné daňové úlevy jak občany tak pro podniky. Jedná se o nejradikálnější fiskální reformu od 70. let minulého století. Ušlé zisky z výběru daní chce vláda financovat navýšením státního dluhu. Na to zareagovaly britské státní dluhopisy masivním propadem cen (častěji se píše, že růstem výnosů - znamená to stejné, ale zní to lépe), který začal ohrožovat penzijní fondy (které podobně jako u nás nakupují zejména státní dluhopisy). Proto začala britská centrální banka okamžitě skupovat dluhopisy, aby zvýšila jejich cenu. Nákup dluhopisů plánuje ukončit 14. 10. Ještě minulý týden měla centrální banka v plánu začít dluhopisy prodávat (a stahovat tak z trhu peníze) za účelem brzdění inflace. Místo toho dluhopisy kupuje a tedy inflaci přiživuje. Z této události je vidět, jak napjatý a křehký je náš současný finanční systém.

Česká vláda schválila rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Rozpočet počítá s navýšením příjmů mimo jiné díky inflaci o 15% a navýšením výdajů o 11%. Vláda zatím neplánuje žádná úspory ve veřejných financích. 

Na svém zářijovém zasedání nezvýšila bankovní rada ČNB úrokové sazby (například na rozdíl od Maďarska, kde sazba dosáhla již 13%). Pro letošní rok počítá prognóza ČNB s průměrnou inflací 16,5%. Na 2% by měla inflace klesnout zhruba do 18 měsíců. Otázka je, jak krátkodobě ovlivní inflaci zrušení daňových úlev pro benzín (od 1. 10. tohoto roku).

Hypotéky zdražily, a mnoha zájemcům o vlastní bydlení znemožnily nákup nového bytu či domku. Z tohoto důvodu rostou rychle ceny nájmů - v září rosly meziročně až o 30%,a vzhledem k současnému vývoji inflace (a tedy i sazeb ČNB a poklesu kupní síly obyvatelstva) mohou nájmy v dalších 12 měsících růst až o 25%. Nájemné je tak například v Praze nejvyšší od roku 2016, což je zajímavá informace pro všechny nové majitele “investičních” bytů. To totiž znamená, že procentní výnos z nemovitosti (vzhledem k její tržní ceně) je nyní výrazně nižší, než byl v roce 2016. Podle zdrojů z webu S-Reality je průměrné měsíční nájemné 365 Kč/m2, průměrná prodejní cena je 135.000 Kč/m2. Hrubý nájemní výnos (bez vkladů do fondu oprav) tedy činí 3,2%, což je zhruba polovina výnosů v roce 2016. I to ukazuje na určité přehřátí realitního trhu u nás.

Poslední tři kvartály byly pro většinu akciových trhů velmi negativní. Tři čtvrtletí po sobě klesaly jak americké tak i evropské akcie. Pražská burza klesá již šestý měsíc v řadě. V poslední době klesají i komodity nejen ropa, ale i zlato a stříbro.  U zlata je zajímavé to, že jeho cena sice klesla, ale objem realizovaných kontraktů (tedy těch, jejichž držitelé je na komoditní burze COMEX) směnili za fyzické zlato, dosáhl v září nového maxima - přes 1,3 milliard dolarů. To ukazuje na rostoucí apetit investorů po fyzickém aktivu