ekonomické události 47. týdne

Nepropadli jsme během "black Friday"  přílišnému optimismu, že máme vrchol inflace za sebou? A co nás může čekat na akciových trzích? Mají už akcie pokles za sebou? Těmto i dalším tématům se věnuje následující článek 

Rekapitulaci končícího týdne začneme u nás v České republice. V době tzv. “Black friday”, tedy “nákupního svátku” se o něco málo zlepšila spotřebitelská důvěra. Nezlepšila se sice příliš, ale dostala se na nejvyšší hodnoty od dubna letošního roku. K lepší náladě mohla přispět i opticky nižší inflace (díky dočasně zastropovaným cenám energie - nezapomeňme, že stejným krokem rozdmýchal Richard Nixon v roce 1971 největší americkou inflaci dvacátého století). Lukáš Kovanda ve svém článku (https://www.kurzy.cz/zpravy/683731-black-friday-tyden-vrcholi-hrozi-ze-cesi-se-netvori-dostatecne-rezervy-mnozi-podcenuji-naraz/) varuje, že toto zlepšení nálady může velmi brzy bolestivě odeznít (například poté, co lidé dostanou rozpis plateb za energie na rok 2023). 

Mezinárodní měnový fond zhoršil výhled České republiky na příští rok. Podle  současné predikce se naše ekonomika v příštím roce propadne o 0,5% (ještě v září MMF odhadoval růst na úrovni 0,6%), inflace by se měla vrátit k 2% cíli v roce 2024. Zástupci MMF doporučují další zvyšování úrokových sazeb.

Podle japonské banky Nomura patří Česká republika mezi 32 rozvíjejících se zemí, kterým hrozí razantní pokles jejich měny (což by mimo jiné zrychlilo inflaci)

Po NERVu se začínají ozývat výzvy ke zvýšení daní i ze samotné vlády. Otázku zvyšování daní otevřel tento týden ministr financí Marian Jurečka, který navrhuje progresivní zdanění osob a rovněž chce otevřít otázku zdanění nemovitostí. 

Ve Spojených státech vzrostl překvapivě počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti (na 240.000 proti očekávaným 225.000). Vývoj podporuje očekávání, že v prosinci přibrzdí americká centrální banka FED tempo zvyšování úrokových sazeb. To plyne i ze zápisu listopadového zasedání FOMC. Případné zpomalení rozhodně ale neznamená zastavení navyšování sazeb. Více se v dnešních dnech sleduje konečná maximální úroveň úrokové sazby, kterou například guvernérSt. Louse FEDu James Bullard poslal až k 7%. 

Isabe Schnabelová z Evropské centrální banky mimo jiné uvedla, že přibývá důkazů o tom, že pandemie a energetická krize mohou mít trvalejší negativní dopady na současnou i budoucí produkci. Jinými slovy - čeká nás větší a delší pokles životní úrovně, než nám původně tvrdili. 

Znepokojivá zpráva přichází z Německa. Tamní bankovní segment se chystá na možný blackout, který díky výkyvům v dodávkách ruského plynu není vyloučený. V takovém případě Německá spolková banka (Bundesbanka) očekává enormní nárůst výběrů hotovosti. Banky se na tuto situaci připravují jednak navýšením finančních rezerv, ale i omezením výše výběrů peněz. Opět je potřeba si připomenout, že peníze, které máme v bance, jsme bance půjčili, a jsem v roli  tzv. nezajištěného věřitele (tedy moje půjčka bance není ničím zajištěna, proto tedy máme pojištění vkladů, a to jen do výše 100.000 Euro). 

Britská inflace dosáhla v říjnu 11,1% a je na 41 letém maximu. Reálné mzdy v Británii klesají nejrychlejším tempem v historii a tomu i odpovídá počet stávek. 

Před nedávnem vyšla analýza, jak se vyvíjel zisk na akcii v rámci indexu S&P 500 ve 3. čtvrtletí. Obecně vzrostl zisk mezi 2,2% a 4% oproti 3. čtvrtletí loňského roku. Tento růst však byl tažen zejména vysokým ziskem energetických společností. Pokud bychom tyto společnosti z indexu vyřadily, byl by růst zisku záporný (-3,6%). Tato skutečnost naznačuje, že akcie mohou dále klesat.

To, že akcie patrně ještě neskončily svůj pokles, naznačuje ve svém podcastu i slovenský ekonom Juraj Karpiš (https://www.youtube.com/watch?v=eJMWUZZTCxg). Vede ho k tomu skutečnost, že pokud je na amerických desetiletých státních dluhopisech (nejbezpečnějším papírovém aktivu na světě) nyní úrok kolem 4%, pak musí být na rizikovějších aktivech (například akciích) výnos (dividendový) vyšší. A k tomu mají akcie ještě daleko.