2. týden - co přinesl v ekonomice nového

Už víme, proč americká ekonomika nebrzdí - schodek amerických veřejných financí za rok 2023 je příliš vysoký. A rok 2023 byl předvolební rok. 

Základní přehled

V následujícím textu se budeme detailněji věnovat zejména těmto událostem končícího týdne

• prosincový růst americké inflace i státního dluhu;
• německá i česká průmyslová výroba dále klesá;
• prosincová inflace pozitivně překvapila svým poklesem a ČNB plánuje snižování sazeb;
• Světová banka dále zhoršila výhled pro letošní vývoj globální ekonomiky

Detailnější pohled

Spojené státy

Ve Spojených státech je poslední kalendářní čtvrtletí prvním fiskálním čtvrtletím.  Toto čtvrtletí skončilo s deficitem státní pokladny 510 mld. USD, což představuje nárůst o úctyhodných 52 % proti stejnému období o rok dříve. Celkový deficit za r. 2023 vyšplhal nad 1,7 bilionu USD. Úroky ze státního dluhu v roce 2023 činily  díky vysokým sazbám 660 mld. USD (což je pro srovnání zhruba 50x více, než byl schodek státního rozpočtu České republiky v roce 2023). Poměr schodku státního rozpočtu za rok 2023 k HDP činil více než 6 %, což je výše obvyklá pro krizové období, kdy se stát snaží ekonomiku “nakopnout” vyššímu výdaji (například zakázky na budování infrastruktury). Rok 2023 ale krizový nebyl. Byl ale rokem předvolebním, a proto byly státní výdaje enormně vysoké. Díky těmto výdajům americká ekonomika nehledě na vysoké sazby svižně rostla o 2,5 % (versus eurozóna o 0,4 %). Díky tomuto růstu (a tedy díky nadměrným útratám Bidenovy vlády) se stále nedaří inflaci dostat pod plnou kontrolu.

Ta v prosinci vyskočila výše, než trhy čekaly. Míra inflace se v prosinci v USA meziročně zvýšila na 3,4 % (3,1 % v listopadu), což bylo více, než se očekávalo (3,2 %). Meziroční jádrová inflace (inflace bez cen energií a potravin) zpomalila proti listopadu o 0,1 % na 3,9 %, což byl opět horší výsledek, než se čekalo (3,8 %). Data zatím nedávají Fedu příliš argumentů k tomu, aby výrazně spěchal se snižováním úrokových sazeb (nyní 5,25-5,50 %).

Evropa 

Německá průmyslová výroba v listopadu po sezónním a kalendářním očištění meziměsíčně klesla o 0,7 % (trh čekal naopak několikadesetinkový růst); meziročně klesla o 4,8 % (trh čekal jen -4,0 %). Tato další neveselá čísla v řadě ladí bohužel i s pondělními údajem, že nové objednávky v německém zpracovatelském průmyslu klesly meziročně (ve stálých cenách) o 4,4 %

Česká republika

Český průmysl se v listopadu vrátil k poklesu - jeho výkon klesl o -2,7 % meziročně, a o 1,4 % meziměsíčně. Za tímto vývojem stála především slabá poptávka, a to jak domácí, tak zahraniční. Ta se výrazně zhoršila během podzimu, především z důvodu slabého výkonu německé ekonomiky (viz pokles německé průmyslové výroby uvedený o pár řádek výše). 

V listopadu pokleslo viditelně i stavebnictví, a to o 6,5 % meziročně. Stavební úřady vydaly meziročně o 12 % stavebních povolení méně. Meziročně bylo zahájeno o 41 % bytů méně, dokončeno bylo o 19 % bytů méně.

Prosincová inflace příjemně překvapila vyšším poklesem, než se obecně čekalo. Meziměsíčně ceny poklesly o 0,4 % Meziročně tak inflace poklesla z listopadových 7,3 % na 6,9 %. Navíc meziroční inflace byla v prosinci stále ovlivněna vlivem Úsporného tarifu z roku 2022 (stejně jako předtím v říjnu a listopadu). Bez tohoto vlivu by v prosinci byla meziroční inflace jen mírně nad 4 %. Pokles inflace byl způsobem především poklesem cen potravin.

Za celý loňský rok inflace dosáhla 10,7 %. Celková roční míra inflace tak byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné České republiky, nejvyšší byla v roce 1993, kdy činila 20,8 %..

Víceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová uvedla, že v ideálním případě ČNB na každém zasedání měnovou politiku uvolní. Rychlost a intenzita bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet inflace. První znamení dodá lednová inflace. Většina analytiků očekává lednovou inflaci mezi 3,5 - 3,7 %. 

Ostatní    

Analytici Světové banky představili svou aktualizovanou prognózu pro globální ekonomický vývoj v roce 2024. Podle analytiků bude první pololetí vůbec nejhorší za posledních 30 let. Pro celý rok 2024 pak analytici odhadují již třetí snížení růstu v řadě na úrovni HDP na 2,4 % oproti 2,6 % z loňska. Světová banka upozornila, že první polovina dekády, která začala v roce 2020, se nyní jeví jako nejhorší polovina desetiletí za 30 let.

Americká ekonomika podle Světové banky loni vzrostla o 2,5 %, což je o 1,4 % více, než čekala banka loni v červnu. V letošním roce však má růst HDP zpomalit na 1,6 %. Situace v eurozóně je horší. Loni tam HDP kvůli vysokým cenám energií stoupl jen o 0,4 %. Svůj letošní výhled pro růst eurozóny zhoršila Světová banka na  pouhých 0,6 %.

Investice

Dnes se zastavím pouze u zlata. Často slýchám, že zlato tentokrát inflaci nepřekonalo.  Podle ČSU (Český statistický úřad) dosáhla celková inflace mezi lety 2020 a 2023 hodnoty 32,8 %. Cena zlata v tomto období vyrostla (počítáno v českých korunách) o 33 %. I když je výpočet postaven na ideálních cenách i směnných kurzech (spotové ceny, a kurzy ČNB k 1.1. 2020 a 31. 12. 2023), dá se očekávat, že se snižováním sazeb v USA růst cen zlata zrychlí, a během letošního roku překonají inflaci posledních pěti let i ceny fyzického kovu.